Úřad vydávající Boletín Oficial del Estado (BOE, úřední věstník) je vládní orgán zřizovaný ministerstvem, které je odpovědné za organizaci a chod státní správy (Ministerio de la Presidencia). Je pověřen vydáváním, tiskem, distribucí a prodejem úředního věstníku. Je oprávněn ke zveřejňování a šíření zákonů a dalších právních předpisů a aktů, které jsou povinně zveřejňovány.
V souvislosti s šířením zákonů úřad nabízí internetový přístup k právní databázi Iberlex, která obsahuje španělské vnitrostátní právní předpisy, ale také právní předpisy španělských autonomních společenství, zveřejňované ve věstníku Boletín Oficial del Estado od roku 1960, stejně jako evropské právní předpisy použitelné ve Španělsku, zveřejňované v Úředním věstníku Evropské unie od roku 1952. Tato databáze je k dispozici pro nahlížení do španělských právních předpisů v rozhraní N-Lex.
Ústava z roku 1978 (La Constitución del 1978)
Nejvyšší právní norma španělského právního systému.
Zákon (La ley) a právní akt
Španělský právní systém rozlišuje tři různé druhy zákonů:
Základní zákony (Leyes Orgánicas): zákony související s uplatňováním základních práv a veřejných svobod, se schvalováním statutu autonomních společenství, jakož i s všeobecným volebním systémem;
Zákony (Leyes): zákony schvalované na plenárním zasedání parlamentu prostou většinou, které se nevztahují na záležitosti spadající do působnosti základního zákona.
Královské zákonné výnosy (Reales Decretos-Leyes): právní akty přijaté vládou ve výjimečném případě a v případě naléhavé nutnosti. Takový akt se nemůže týkat chodu nejdůležitějších státních orgánů, práv, povinností a svobod občanů ani správy autonomních společenství či všeobecného volebního práva;
Královské výnosy (Reales Decretos-Legislativos): španělský parlament může na vládu přenést svou pravomoc přijímat zákony související s některými záležitostmi, které nejsou vyhrazeny základnímu zákonu a jsou technicky složité.
Tyto zákony mají stejnou právní sílu jako zákony odhlasované vnitrostátním parlamentem, ale jsou použitelné pouze v dotčené oblasti. Mezi zákony přijatými na celostátní úrovni a zákony přijatými parlamenty autonomních společenství není rozdíl hierarchický, ale výhradně rozdíl v působnosti. Každé autonomní společenství má jiné zákonodárné pravomoci, které jsou stanoveny v jeho statutu.
Nařízení (el Reglamento)
Nařízení mohou být přijímána centrální vládou, vládou autonomních společenství a státní správou. Mají za cíl provádět, rozvíjet nebo doplňovat zákon. Nejdůležitějšími nařízeními španělského právního systému jsou královská nařízení, ministerská nařízení (órdenes ministeriales), usnesení, pokyny a oběžníky.